Znak a prapor obce

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1271.

Zdůvodnění k návrhu znaku a praporu obce Polom (o.Přerov).

První nepřímá zpráva o existenci osady, leží 10km sv.od Hranic na Moravě, pochází již z r.1201 (markrabě Jindřich Vladislav odňal tehdy Hranice s okolím rajhradským benediktýnům a daroval je hradišťskám premonstrátům). Ve vsi, která po celé feudální období sdílela osudy hranického panství, bylo dědičné fojtství.

Podle V.Bartovského je jméno obce odvozeno od kdysi rozsáhlých pískovcových lomů. Významná železniční trať a dálnice na Ostravu rozdělují dnešní Polom na tři části.Obecním katastrem protéká potok Luha, který napájí pět polomských rybníků, po obou stranách železnice se rozlévají mokřady a močály, sloužící k rybaření. V Polomi nejsou evidovány významnější historické památky, zmínit lze jen mariánskou kapli z pozdního 19.století. V minulosti se zdejší obyvatelé živili především zemědělstvím, což dokazuje i stará obecní pečeť s figurou radnice v pečetním poli, německý opis kapitálou SIGILL: DER: GEMEINDE: POHL:1766 (MZA Brno,f-G 125, i č.2007).

V překládaných návrzích nových polomských obecních symbolů byla příliš frekventovaná radlice nahrazená figurou obilného klasu. Dva zúžené stříbrné kůly symbolizují obcí probíhající významné komunikace, základní modrá barva potok Luhu, zdejší rybníky,mokřady a močály. Zatímco kopáč zkřížený s palicemi je v přeneseném smyslu mluvícím znamením,lilie je symbolem mariánským. V jednom z alternativních návrhů nalezneme i  misky vah, symbolizující soudní pravomoc zdejších fojtů ), nebo dva vinařské nože, převzaté stejně jako doplňující kombinace červené a zlaté z erbu knížat z Ditrichštejna, dlouhodobých majitelů hranického panství.